Jako malá holčička jsem trávila prázdniny u babičky na Jižní Moravě v domě s velkou zahradou. Zahrada pro mě byla světem plným tajemných zákoutí, stromů, po kterých se dalo lézt, keřů, ve kterých jsme si se sestřenkou dělaly domečky. Záhony, kde se urodil první sladký hrášek či jahody, byly sladký ráj, kterému se nevyrovnala žádná cukrárna či regál s bonbóny. Vůně pivoněk, hřebíčků, floxů mi dodnes připomíná ten zlatý čas dětství a moji babičku. Pak jsme se s rodiči přestěhovali z paneláku do vlastního domu se zahradou. A tady se pro mě práce na zahradě stala nutným zlem. Vše jsem chápala jako povinnost a jen jsem čekala na vhodný okamžik, kdy se můžu tiše vytratit a jít si hrát. Nechápala jsem, proč se musíme lopotit na záhonech, když všichni normální lidé tutéž zeleninu nakupují v obchodech. Pak uběhla spousta času a můj životní příběh se posunul někam dál. Stala jsem se maminkou a zahrada u rodičů najednou znovu získala na hodnotě. Mít možnost své superzvídavé děti bezpečně vypustit do prostoru a na chvíli si vydechnout, byla značka „ráj“. Pak jsem měla svou vlastní zahradu za velkou zdí. Za 5 let jsem o ni bolavě přišla a dlouho po ní smutnila. A pak přišel do mého života muž s domem a pozemkem. A na něm jsme společně tvořili náš soukromý ráj – zahradu, která je lesní loukou plnou květin a bylin, ovocným sadem, zeleninovou farmou, lesní mítinou, na které za úplňku víly tančí svůj taneček a kdoví, čím ještě. Tady jsem se otevřela naplno vědomí ženské cykličnosti, stala se skutečnou Čarodějkou a pochopila, že vlastní zahrádka je součástí mojí povinné čarodějné výbavy.
Čarodějka je žena spojená s přírodou
Vnímat lunární cykly uvnitř svého těla je základem pochopení, kdo my ženy vlastně jsme. Jak se proměňují fáze Luny, tak se proměňuje i naše tělo, energie a emoce. A jak se mění energie přírody během roku, tak se mění i naše vnitřní bohyně z Panny v Milenku, Matku, Čarodějku a Moudrou stařenu. Tak, jak se proměňuje má zahrada, tak se měním i já. Proměny venku mi ukazují proměny uvnitř mého nitra. A tak se svou zahradou rozmlouvám brzy z jara jako s mladou dívkou, která se skrze probouzející se jarní sněženky, krokusy, narcisy teprve probouzí do svého ženství. V květnu s rozpukem rozkvetlých třešní a jabloní zažehne ve mně svůj oheň lásky vášnivá a zamilovaná Milenka. Od letního slunovratu cítím plnost a hojnost prvních plodů, květů léta, vůně růží a levandulí. Přijímám dary zeleninových záhonů, jahod, malin, suším první bylinky a užívám si v sobě energie plnosti, péče a podpory – archetyp Matky. S podzimní rovnodenností vnímám to usychání, scvrkáváni se a postupné odumírání uvnitř sebe i na své zahradě, kde shrabuji listí, sestříhávám uschlé květy a větičky, které už vydaly své dary v čase léta. Mé zahradě i mně samotné vládne Kouzelnice. Zima je časem, kdy moje zahrádka odpočívá a spí. Všude vládne Moudrá stařena. A i já cítím ten klid a potřebu zvnitřnění a odpočinku, aby se na jaře opět mohla probudit má tvůrčí síla, tak jako nový život v mé zahradě. Čarodějkou je každá žena, která vnímá a ctí tyto cykly, která zná sílu bylin, dar vůně květů, skrze vlhkou hlínu, které se dotýká svými prsty vnímá tělo naší Matky Země. Čarodějka ví, ve které fázi Luny je nejlepší sázet, sklízet, trhat plevele. Čarodějka skrze své pocity rozmlouvá se svou zahradou a ví, že tohle je rozhovor s Bohyní, který dává moudré odpovědi, aniž by byla slova vyřčena. Prostě zahrada nám připomíná vlastní přirozenou cyklickou proměnlivost.
Zahrada je zrcadlem naší ženské duše
Ráda navštěvuji a obdivuji zahrádky, terasy, květinami či zeleninou ověnčené balkóny či okenní parapety žen. Každá tím, co pěstuje, vyjadřuje svou ženskou jedinečnost. Každá zahrádka je odrazem duše její majitelky a pečovatelky. Některá má zahradu plnou úhledných záhonů s bujnou zeleninou … je to Matka, která čaruje v kuchyni nad hrnci chutných a zdravých pokrmů pro svou rodinu. Květinová zahrada prozrazuje svůdnou Milenku, která čaruje skrze smyslnost, krásu a sexualitu. Každý její květ je voňavým symbolem posvátné ženské jóni, která k sobě vábí opylovače. Taková žena se ráda nechává uchvátit pohledem na krásu barev a vůní. Zahrada divoká s vysokou luční trávou, bujnými keři, vysokými stromy, které svou léčivou aurou přikrývají celý prostor, k tomu kamenné kruhy a menhiry, prozrazují, že tady čaruje Divoška, hluboce propojená s přírodními živly. Bylinková zahrádka dává tušit, že ji obhospodařuje Léčitelka. Prostorné travnaté plochy, které svádí k tanci za úplňku třeba kolem kruhového ohniště uprostřed, prozrazují prastarou chrámovou Tanečnici. Našla ses v některé z Čarodějek? A možná tvá zahrádka prozrazuje, že jich máš v sobě více, od každé trochu.
Zahrada je posvátným chrámem
Kdysi dávno, když ještě lidé uctívali Bohyni v jejích proměnlivých podobách, stavěli její chrámy bez střechy na klidných místech přírody, často vysoko v horách. Stropem byla sluncem zalitá modrá obloha či noční kopule posetá hvězdami se zářící Lunou. Propojení posvátného prostoru s přírodou bylo symbolickým vyjádřením, že bohyně a tvořivá síla přírody a Vesmíru jsou jedno. Potřeby ženy vytvořit ze své zahrady posvátný chrám klidu, léčení duše i uctění krásy a hojnosti bohyně, jsou kódy, které máme všechny ve své DNA. Stačí se jen otevřít svému vnitřnímu hlasu, intuici, zachovat si propojení s dávnou minulostí a nechat se vést tvořivostí. A vznikne zahrada, balkón, terasa … která bude skutečně léčivým chrámem pro každého příchozího.
Zahrada jako kreativní dílna
Když se ptám žen, co je na zahradničení tak baví, často jen pokrčí rameny a odpoví mi, že je prostě uspokojuje hrabat se v hlíně, vytrhávat plevele, nořit se do záhonů květin, sbírat ovoce do košíku. Je to stav bytí tady a teď skrze jednoduchou obyčejnou práci. Je to meditace bez potřeby sedět na meditačním polštáři s vonnou tyčinkou před sebou. Je to proces tvoření, který vychází z naší nejstarší a nejpřirozenější podstaty – prostě být a žít tady na planetě Zemi, vypěstovat si jídlo a zkrášlit prostor k životu sobě i druhým. Skrze hlínu se propojovat s matkou Zemí, uzemňovat se, cítit její podporující energii a oporu. Je to uspokojení z toho, že tato práce má hmatatelné výsledky a je vidět. Což v dnešním světě, kdy mnoho z nás pracuje tak, že ťuká něco do PC, je vzácná hodnota. Je to radost z tvoření, péče a proměny.
Zatoužila jsi po své zahrádce? Anebo už ji máš a dává ti teď nový rozměr a smysl? Neboj se tvořit a čarovat na ní tak, jak tě vede tvá intuice a touha tvého srdce. Na zemi tak bude další místo, které bude zářit tou jedinečnou energií své stvořitelky, tou krásnou energií bohyně, která může náš život i prostor proměnit v ráj na Zemi. A to přece stojí za to.
