Žena je láska. Tak nás stvořila matka Příroda. Abychom milovaly, pečovaly a dělaly svět krásnějším. Milujeme své děti, partnera, rodinu. Přirozeně o všechny pečujeme. Z místa, kde společně žijeme, děláme Domov – ten útulný bezpečný a láskyplný prostor. Je přirozené, že ve vztazích s muži primárně hledáme lásku. Přesto tolik vztahů začne dříve či později ženám přinášet bolest. Místo lásky a opory přichází slova, která bolí víc než rána. Anebo ticho, které tíží jako kámen. Muži, kteří by měli být našimi partnery, se někdy mění v kritiky, kteří nás neustále srážejí. Nebo místo otevřeného vyjádření vlastní bolesti útočí či mlčí. A my ženy v plné síle často tápeme, zda ještě vztahu dávat šanci nebo odejít. Pojďme se podívat na to, proč muži zraňují, jak to poznat v jejich chování, jak se nenechat stáhnout do jejich vnitřních dramat. Protože naše hodnota nezávisí na nich. Je v nás, ženách.
Co všechno je násilí
Pod pojmem násilí či agrese si asi nejdříve všechny vybavíme fyzické násilí. I to se bohužel stále děje. Začíná strkáním, zastrašováním, bitím, znásilňováním a může skončit i zabitím ženy. Tohle vnímáme jako zlo asi všechny. Už méně žen ale chápe, že psychická manipulace je také formou násilí. Je to tak běžné shazování, ponižování, snižování sebevědomí a důstojnosti ženy. Toto je součástí většiny partnerských hádek. Také kritika a kontrola ubližuje naší ženské duši. Jsou to ty situace, kdy muž na ženě neustále hledá chyby, chová se vůči ní direktivně a nadřazeně. Jsou ženy, které mi na individuálních konzultacích říkají, že u nich doma se nekřičí. A netuší, že ignorování a odmítání citových potřeb ženy je také formou emoční agrese. V takových vztazích je častá tzv. pasivní agrese či tichá sabotáž. Ta se projevuje mlčením, pohrdáním, naschvály nebo neplněním slibů. Našly jste si tady něco svého? Tak čtěte dál.
Proč to muži dělají?
Když muž ubližuje ženě, není ve své přirozené mužské síle. Muže matka Příroda vybavila typicky mužskými charakteristikami proto, aby nás ženy chránili, byli nám oporou a také nás milovali. Když muž ubližuje a zraňuje, sám je zraněný a ublížený. Jeho nejčastější zraněné „polohy“ jsou „kritický otec“ a „zraněný chlapec“. V roli kritického otce nám dává zažít přísnost, tvrdost. Má potřebu nás poučovat a vychovávat. Protože sám tento přístup k ženě viděl doma u svého otce a i sám nic jiného nezažil. Má silnou potřebu kontrolovat a mít nad ostatními moc, protože sám ztratil kontakt se svou vnitřní silou. Proto fyzicky ovládá nebo manipuluje.
Role zraněného malého chlapce se projevuje leností, slabošstvím, urážením. Takový muž se vymlouvá, omlouvá, neumí dodržet slovo, útočí, snižuje partnerku nebo mlčí. Ve skutečnosti hledá pozornost a péči, ale neumí o ni požádat, tak zraňuje. Nepřijal svoji slabost, tak ji projektuje na ženu jako její „nedostatek“. Stejně jako kritický otec má vnitřní emoční zranění, chybí mu sebeláska a psychicky nedozrál v dospělého muže. Většinou je stále emočně závislý na své matce.
Jak se cítí žena vedle zraněného muže?
Žena, která má za partnera muže v roli kritického otce se cítí spíše jako jeho dcera. Má pocit, že muž ji má plně ve své moci. Žádá se po ní poslušnost, bezvýznamnost, poníženost a nízké sebevědomí. Taková žena se neumí sama rozhodnout, neumí převzít zodpovědnost za svůj život. Partner jí nařizuje, jak se má nebo nemá oblékat, líčit, co si má myslet, s kým se má stýkat. Dokonce on lépe ví, jak se ona má cítit a chovat. Dává jí najevo, že bez něj je úplně neschopná.
Žena vedle muže, který je v roli zraněného malého chlapce, se časem začne cítit spíše jako jeho matka nebo terapeutka. Zodpovědnost za domácnost i vztah bude na jejích bedrech. Což je dlouhodobě vyčerpávající, takže časem přestane mít chuť na sex. A intimita a vášeň z její strany uhasne. Bude se cítit vyčerpaná, prázdná a tak trochu jako chlap.
Co s tím?
Asi vás nepřekvapím, když vám zde doporučím opět vhodného terapeuta. Aby žena dokázala takovou situaci řešit, je potřeba, aby si uvědomila svou hodnotu a uměla si nastavit zdravé hranice. Což se lehce řekne, ale v realitě mnohem náročněji dělá. Je to úplně nová dovednost, kterou žena celý svůj dosavadní život nepraktikovala a zřejmě neviděla ani u své maminky. Proto potřebuje někoho, kdo s ní půjde krok za krokem naučit se mít ráda sama sebe. Toto je asi nejčastější téma, které se ženami řeším na individuálních konzultacích. Zároveň se potřebuje naučit rozpoznat závislostní vztahové vzorce, ve kterých s partnerem uvízli. A také začít s ním o tématu efektivně komunikovat. Tyto dovednosti ženy učím nejen na individuálních konzultacích ale také v rámci seminářů Milenka I.-V. A pokud se tyto kroky povedou, pak je možné i reálně partnerovi nabídnout konzultace, kde bude on moci prohlédnou svá dávná a potlačená emoční zranění. Uvidět je, léčit je a konečně dozrát v dospělého muže, který plně přijímá zodpovědnost za své chování a svůj život. Protože bez toho se vztah neposune dál. Samozřejmě, že pro tuto terapii je daleko vhodnější muž než žena. Jednoho vám zde vřele doporučuji.
Když své problémy nebudeš řešit?
Pokud my ženy nenajdeme dostatek síly a odvahy své problémy řešit, bude to pro naši krásnou ženskou duši mít fatální následky. Opakované zraňování, a tím myslím nejen to fyzické, ale i emoční, bude více a více zavírat naše srdce. Postupně zničí naši vztahovou důvěru, intimitu i šťastnou a vyživující sexualitu. Naše sebevědomí bude stále menší a naše pochybnosti o sobě samé budou stále větší. Žena, která byla Láskou se stane ženou Obětí. A tuto smutnou roli v podobě rodové karmy předáme i svým dcerám či synům.
Tvé srdce je svaté místo
Možná jsi potkala muže, kteří místo lásky rozdávají bolest, protože sami nevědí, jak se sebou naložit. Ale tvou povinností není léčit jejich rány. Smyslem tvého života je zachovat si svou důstojnost a sebehodnotu. Uchovávat v sobě a vyzařovat světlo a klid. Buď vědomou ženou, tou, které já říkám Bohyně. Buď tou, která ví, kdy podat pomocnou ruku, ale i kdy odejít. Buď tou, která zná svou hodnotu a nenechá si ji vzít. A pamatuj – láska není bolest. Láska je bezpečí, respekt, radost a klid. A přesně na to máš právo. A to je i tvým posláním. Buď Láskou.
