Slavíte raději Zimní Slunovrat anebo Vánoce? Já slavím obojí a jsou to pro mě asi nejkrásnější svátky v roce. Před lety jsem o zimním Slunovratu věděla jen to, co jsem se naučila ve škole v hodinách zeměpisu. Tedy , že “slunovraty jsou okamžiky, kdy slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzn. obratníku Raka (sever) nebo Kozoroha (jih) „. Letos zimní Slunovrat nastane 21.12. ve 22:48. Den bude nejkratší, bude trvat pouhých 8 hodin a 4 minuty a noc bude nejdelší, celých 15 hodin a 56 minut. A započne astronomická zima.
Zimní Slunovrat ale v sobě skrývá mnohem víc. Naši dávní předkové, kteří přirozeně ctili a vnímali přírodu jako naši velkou bohyni Matku a byli propojeni s jejími ročními cykly, slavili slunovraty a rovnodennosti jako 4 nejdůležitější svátky v roce. Ptáte se , proč?
Co se děje v přírodě?
Pojďme se podívat, co se děje v přírodě? Od podzimní rovnodennosti je slunečního svitu i tepla už méně než temnoty a přibývajícího chladu. V našich podmínkách vstupujeme do temné části roku. Vše živé v přírodě se stahuje do sebe, usychá, shromažďuje zásoby, snižuje svou aktivitu a chystá se na zimu. Od Dušiček přebírá vládu Morana – slovanská bohyně smrti. Je to ta, která ukončuje vše, co už nemá pokračovat dál. Energie v přírodě i v našem životě je málo a stále jí ubývá. A právě zimní Slunovrat je dnem, kdy světlo dosahuje svého minima a temnota maxima. Nejkratší den a nejdelší noc.
To, co v lunárním cyklu zažíváme jako Novoluní, to v ročním solárním cyklu zažíváme jako zimní Slunovrat. Je to čas nejhlubší temnoty a zároveň začátek nového cyklu. Den po Slunovratu je už Slunce na obloze o chviličku déle. A za tři dny, tedy 24.12., kdy slavíme Vánoce, je už den delší o celé tři minuty. V největší temnotě Slunovratu se rodí nové světlo, nový roční cyklus, nový začátek. Příslib, že život bude pokračovat a zase se rozvíjet.
Zimní čas je časem menstruace naší Matky Země
A je zde ještě jedna paralela. Naši dávní předkové vnímali čas okolo 21.12. jako čas menstruace naší Matky Země. A tak, jak v čase menstruace z lůna ženy odchází mrtvé vajíčko, mrtvé buňky děložní sliznice a krev (princip smrti) a zároveň ve vaječníku stejné ženy se probouzí k aktivitě a začíná dozrávat nové vajíčko (princip života), tak i v Přírodě v tento čas nejdelší a nejtemnější noci se zrodí nové světlo – bůh Slunce. Je to to dítě, které bude růst a sílit a je příslibem naděje na nový život, světlo a teplo. A to je důvod k radosti v tom smutném, chladném a temném čase.
Rituál o Slunovratu
Můžeme si zapálit oheň a rituálně v něm spálit vše staré, co s koncem cyklu naplnilo svůj smysl a dál nám už neslouží. Třeba si to napsat na papír a ten vhodit do ohně. A pak přivítat v teple a záři plamenů vstup do vzestupné fáze nového ročního cyklu. A teplý čaj nebo punč, pár kousků vánočního cukroví, křížaly či sušené švestky podtrhnou tu radostnou sváteční atmosféru u slunovratového ohně.
Zimní Slunovrat byl pro naše předky tím skutečným novým rokem. Začátkem nového cyklu . Možná tím, že náš silvestrovský vstup do nového roku je posunutý, vznikl i posun v naší mysli, který nás “vykolejil” z našeho přirozeného rytmu přírody, vesmíru, jehož jsme nedílnou součástí.
O zimním Slunovratu přebírá po Moraně vládu bohyně Meluzína, nejstarší ze všech bohyní, strážkyně vzduchu. Ta, která nás provádí časem mezi smrtí a novým zrozením. Časem zastavení, ticha a snění.
Proč slavíme Vánoce?
S nástupem křesťanství bylo nutno, aby lidé zapomněli na své svátky a oslavy přírodních cyklů, které je přirozeně propojovaly s ženským principem bohyně. Zimní Slunovrat byl překryt Vánocemi – oslavou narození Mesiáše. Oslavy Vánoc se posunuly o pár dní. Místo zrození boha Slunce lidé začali slavit narození Ježíška. Je to uměle vytvořené datum, které se se skutečným narozením Ježíše neshoduje. A toto betlémské dítě opět přináší lidem naději a znovuzrození.
Čas zpomalení, ztišení i nové naděje
Je krásné čas před Slunovratem vnímat jako adventní čas zpomalení, ztišení, pouštění starého spojený s očistou domova. A od Slunovratu jako vánoční čas radosti a tichých a pokojných oslav naděje, že Slunce i světlo se znovuzrodilo a navrací se opět do našich životů.
Čas Slunovratu a Vánoc je časem darů temnoty, časem dlouhých mrazivých nocí osvětlených pouze svitem hvězd či plamenem svíčky. Časem odpočinku, klidu, léčivého ticha, míru a ponoření do svého nitra. A časem čekání. Čekání na jaro, na nový cyklus tvoření, na nový život.
