Vánoce, Vánoce přicházejí … se zpívá v jedné písni. V každé z nás Vánoce vyvolávají naprosto specifické pocity. U mě je to těšení toho malého dítěte ve mně, dotek magie vánoční noci a pohádkové atmosféry. Ale také stres, jak to všechno stihnout, nachystat, zorganizovat, abychom si ty Vánoce všichni spolu hezky užili. Což není pro dnešní ženu mnohdy vůbec jednoduché. Určitě leckterá z Vás teď souhlasně pokyvuje hlavou. Pojďme se ale podívat trochu hlouběji pod povrch toho, co jsou vlastně Vánoce a proč jsou pro nás, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu, tak silné a důležité.
Tajemství ukrytá v symbolech
Pokud chceme vědět víc, než jen informace, které nabízí systém, ve kterém aktuálně žijeme, musíme vždy pátrat pod povrchem každodennosti a hledat významy skryté v symbolech. Symbolické myšlení se dotýká přímo našeho podvědomí a tam je skryto mnohem víc, než si dokážeme uvědomit. A symbolika Vánoc nás vede hluboko do historie, do předkřesťanských dob. Do časů, kdy lidé byli přirozeně spjati s přírodou, jejími cykly. Proměny energií přírody přirozeně vnímali a propojovali se svým každodenním životem. Což dodnes chápe každá nadšená zahradnice. Zemi, Slunce, Lunu, planety, hvězdy … vnímali jako božstva, skrze která se projevovaly specifické energie všech těchto těles. Ezoterní nauky, jako je astrologie, numerologie, tarot s touto symbolikou přirozeně pracují. Dovedou tak rozkrýt nejednu pravdu, která je povrchnímu zraku skryta.
O čem jsou tedy Vánoce?
Čas Vánoc je v přírodních kulturách vždy spojován s oslavou Zimního Slunovratu. Ten nastává na severní polokouli většinou 21. nebo 22. prosince. Je to den, kdy je nejkratší den a nejdelší noc. Zároveň Slunce vstupuje do 10. znamení zodiaku, do Kozoroha. Tento předěl v přírodě znamená, že energie Slunce je nejnižší, svítí na naši polokouli nejkratší čas. Lidé vnímali, že Slunce umírá. Proces umírání Slunce je zřetelný už od podzimní rovnodennosti, kdy začíná převažovat temnota nad světlem. Nastává temná část roku. Po Slunovratu je už světla o maličký kousíček více. Začíná tedy opět přibývat. Slunce se znovu narodí a s ním i naděje, že světla a tepla, tedy i života, bude postupně víc a víc. A to je přece důvod k oslavám. S příchodem křesťanství tyto tzv. pohanské svátky nahradila křesťanská věrouka, která stanovila na tento čas den narození Spasitele – Ježíše Krista. Opět je zde symbol zrození dítěte, tentokrát jako symbol nositele spásy. Spásy ale až po naší smrti. Stejnou spásu, ale ještě za života lidé dříve vnímali právě v prodlužování dne, zkracování noci a příchodu nového jara.
Slunce jako zdroj života
Slunce je základním zdrojem energie udržující celou sluneční soustavu pohromadě. Bez sluneční energie by život na Zemi v podobě, jak jej známe, nebyl možný. V tomto se zcela shodují nauky ezoterní i dnes uznávaná biologie a fyzika. Proto Slunce vždy bylo analogií mužského Boha, stvořitele. Je zdrojem energie, tepla i světla pro všechny. Z něj čerpáme energii a životní sílu. Jen si vzpomeňte, jak se cítíte, když se vyhříváte po dlouhých dnech chladu a temna, kdy je obloha zatažena dlouhodobě šedivými mraky. Nebo když jedete na dovolenou k moři do jižních zemí. Jak máme krásně prohřátá, uvolněná těla a jak se cítíme psychicky fajn, všechny starosti a problémy jsou mnohem menší a optimismus je naší přirozeností. Za tím vším stojí životadárná energie Slunce, ve které je nám tak dobře, pokud jí máme dostatek. Návrat Slunce do našich životů je tedy silný důvod k oslavám. Proto vánoční oslavy jsou v nás všech tak hluboce vryté, i když nevěříme na Ježíška a nevíme, proč se vlastně rok co rok konají. Ten důvod sahá až do hluboké historie našeho kolektivního nevědomí.
Zlatá je barva Slunce i Vánoc
Zlaté vánoční ozdoby, zlaté svíčky, pozlacení andílci, zlatá betlémská hvězda, zlaté prasátko, zlaté jmelí … a spousta dalších zlatých dekorací dodávají tu pravou vánoční atmosféru. A ta je prostě božská. Přináší do našich domovů i srdcí pocit naděje, hřejivého domova, lásky. Ale také hojnosti, štědrosti a bohatství. Proto název Štědrý den. Proto dárky a potřeba obdarovávat a mít hojnost na štědrovečerní tabuli. Zlatá byla vždy také barvou králů, kteří symbolizovali to božské tady na Zemi. Proto zlaté Vánoce jsou i symbolem důstojnosti, slavnostní atmosféry a božského světla v nás.
A proč jmelí?
Jmelí je rostlina, která v řeči astrologických symbolů opět symbolizuje Slunce. Stejně jako dub, citrón či zázvor. Anebo třeba Lev. Jmelí bylo posvátnou rostlinou Keltů a Druidů. Roste vysoko na stromech – tedy mezi nebem a zemí. Je stále zelené a nezahyne ani v zimě. Proto bylo symbolem síly, vitality a nesmrtelnosti. Sbíralo se v době zimního slunovratu a neodmyslitelně bylo spojeno se zimními svátky znovuzrození světla – Slunce. Protože roste mezi nebem a zemí a spojuje tedy dva světy, stalo se i symbolem spojení, stejně jako polibek. Proto polibek pod jmelím přináší štěstí a lásku. Jmelí doma chránilo před zlými duchy, nemocemi, přinášelo požehnání do vztahů. Jmelí zavěšené červenou či zlatou mašlí je dodnes vnímáno jako talisman přinášející peníze, štěstí, zdraví, lásku a rodinnou harmonii. Jmelí je jedovaté a zároveň i vysoce léčivé. Jen je potřeba vědět, jak správně s ním nakládat. Připomínají Vám všechny tyto charakteristiky Slunce?
Ať už jsou vaše představy o Vánocích i vánočních dekoracích jakékoliv, snítka zlatého jmelí a zelená smrková větvička mezi vánoční dekorace opravdové Čarodějky rozhodně patří.
Přeji vám krásné, magické a láskyplné Vánoce … oslavy zrození světla a naděje.
